116. Let do Vídně - Konec cestování, Hvězdné datum: 11092012

To že jsem měl letěl letadlem 11. září, 11 let od známých útoků na WTC mi na klidu moc nepřidalo, ale co nadělám :) . Dopoledne nás autobusem zase zavezli na letiště a ve 13:20 byl naplánovaný odlet. Bohužel kvůli nějakému nedorozumění jsme až do dvou museli čekat na ranveji, ale potom jsme se konečně odlepili od země a 10 hodinový let začal. Pokračoval jsem ve včerejším filmovém maratonu(dalších 5 snímků :) ) a po půl šesté jsme přistáli ve Vídni. Tam jsem byl poprvé rád, že je Česká Republika členem EU, protože na rozdíl od všech Korejců, kteří museli čekat v dlouhé řadě, já jsem mohl projít celnici rychle :) . Pak už jen vyzvednou si velký kufr a mířil jsem k exitu, kde už na mě čekala moje rodina s nejlepším uvítáním, jaké jsem si mohl přát. Český chleba se solí. V jednoduchosti krása :) . Tak jsem ukončil svoje 4 měsíční cestování a tak končím i s tímto blogem. Doufám, že se vám líbil(jinak jste si ho neměli číst... :) ), bylo mi potěšením ho psát a třeba se znovu potkáme, až zase někam vycestuji :) .

Pár čísel: Pryč z Česka jsem strávil 124 dnů, navštívil 5 zemí, nalétal a najezdil cca 49000 km a mám 25GB fotek a videí.

K blogu: Celkově měl více než 4000 návštěv, takže zhruba 1000 na měsíc. To je mnohonásobně víc, než jsem čekal a hodně mě to potěšilo, děkuji. Napsal jsem víc jak 32 A4, přes 24 200 slov, 139 000 znaků. Nejdelší článek(91.) má téměř 700 slov, čímž hravě předehnal i můj maturitní sloh :) . Počet gramatických chyb není znám, protože tak vysoké číslo radši ani neznám :) .

115. Hotel, Hvězdné datum 10-11092012

Po přistání jsem prošel imigračním(brali mi otisky prstů a vyfotili si mě, takže s mými zločineckými plány je konec :) ) a protože let do Vídně mám až za 20 hodin, tak mi Korean Air na jednu noc zaplatila hotel. Autobusem nás tam zavezli(po cestě jsem zjistil první Zélandskou deformaci – v Koreji se jezdí napravo a já měl celou dobu jízdy nepříjemný pocit, že je něco špatně) a už jen podle budovy šlo poznat, že to bude něco lepšího než na co jsem po 4 měsících spaní v autě a backpackerech zvyklý. Recepční sice nevěděla co je to “Czech Republic“ a dokonce jsem ji v mém pasu musel najít jak se to píše, ale od té chvíle bylo všechno špičkové. Když jsem dorazil na pokoj, nestačil jsem zírat, všechno co bych si mohl přát. Vlastní koupelna, televize, 2 postele(asi abych měl na výběr :) ), ručníky, župany, mýdla, šampóny, internetový přístup, hřeben(poprvé za 4 měsíce jsem se učesal – hele, nesuďte mě, svůj jsem si nechal doma a na Zélandu jsem si ho zapomněl koupit :) ) a mnohé další. Taky záchod. Nejdivnější záchod co jsem kdy viděl. Měl na sobě spoustu tlačítek pro nastavování všeho možného, vyhřívané sedátko atd. Musel jsem si přečíst návod abych vůbec věděl jak ho použít. Všechno samozřejmě na kartu, ani výtah nejel, pokud jsem ji neměl. V ceně byla i večeře a snídaně. Když jsem přišel do jídelny, tak mě servírka uvedla ke stolu a pak jsem si šel vybrat co budu jíst. Měli tam švédské stoly se vším možným, pravda, většinou to byly ryby, olihně, mušle a jiné mořské potvory, ale našel jsem tam i hovězí steak, který jsem si dal. Jako přílohu jsem si dal nějaký fazolový salát, mrkev a housku(nic lepšího jsem v rychlosti nenašel – kdyby nebyly lidi kolem, tak bych možná vyzkoušel od každého něco, ale takhle jsem nechtěl vypadat jako vidlák :) ). Jako zákusek jsem si k tomu meloun, kiwi a hroznové víno a to jsem ještě zajedl zmrzlinou, kterou jsem si posypal lentilkama :) prostě luxusní večeře. Snídaně se nesla v obdobném stylu. Přemýšlel jsem, že si udělám malý výlet po okolí, ale na internetu jsem nenašel nic zajímavého v okolí a na nic delšího jsem neměl čas(a hlavně ztratit se v Soulu jsem nechtěl :) ). Takže jsem zůstal v hotelu, jako správný Čech si odnesl pár suvenýrů(jen nějaká mýdla, hřeben a samozřejmě koupací čepici) :) a v 10:30 jsem jel zpět na letiště. Mimochodem, zjišťoval jsem si cenu jedné noci v tom hotelu a vyšlo to na víc než 4000 kč... rozhodně nejluxusnější hotel, ve kterém jsem kdy byl. 

114. Let do Soulu, Hvězdné datum: 10092012

Vstával jsem o půl šesté a jel naposledy na Aucklandské letiště. Tam proběhlo vše bez problémů(jen jsem byl nervózní, že budu mít moc těžký kufr, ale vážil jen o 0,2kg víc, tak mi to vzali) a brzy jsem už čekal v letadle. Přede mnou necelých 10 000 kilometrů do Soulu, což trvalo téměř 12h, ale měli velkou nabídku filmů(za let jsem jich viděl 5), tak mi to celkem uteklo. Všiml jsem si že kromě filmů, hudby a her tam taky mají základní lekce korejštiny a říkal jsem si, že když tam letím, tak bych se mohl něco naučit. Poté co jsem se v první lekci dozvěděl že “Ano“ se řekne [Nééé] a “Ne“ se řekne [Anyjóóó] jsem to zase vypnul a pustil si další film.

113. Poslední den, Hvězdné datum: 09092012

Je to tu, poslední den, který trávím v Aucklandu, na Novém Zélandu, na jižní polokouli. Zítra letím domů, konec dovolené, zpátky do reality. Nemohl jsem se dostat z postele, nejradši bych teď dva zaspal :) . Ale nakonec jsem vylézt musel, ještě toho musím spoustu zařídit, nakoupit poslední dárky, vyměnit peníze, zařídit si odvoz na letiště a mnohé další. Půl dne jsem pobíhal po městě, protože půlka míst byla zavřená(naplánovat si tohle všechno na neděli byl taky nápad), ale aspoň jsem nemyslel na zítřek. Potom to na mě zase padlo a počasí jako by mi rozumělo -  chvíli pršelo, chvíli ne, stejně jako já jsem byl chvílemi v depresi a chvílemi se nemohl dočkat domova. Večer jsem si udělal nostalgickou procházku místy, kde jsem před 4 měsíci prvně chodil a zavzpomínal si :) . Pak zpátky na pokoj, pro jistotu opět nařídit 2 budíky a spát. 

112. Znovu do centra, Hvězdné datum: 08092012

Trošku jsem si přispal, pak si půjčil kolo a ještě jsem se trochu projezdil kolem. Nechal jsem si zrušit bankovní účet, kartu mi bohužel vzali, chtěl jsem si ji nechat jako suvenýr. Pak jsem už jen čekal na Michala, který se vracel z Tongy a zítra letí domů, tak si jen vyzvednul věci z backpackeru(nechal si tam kufr jako já) a rovnou jel na letiště, kde stráví noc, protože letí zítra ráno. Já jsem s ním jel do centra a ubytoval se tam, protože sám letím už za dva dny :( . Kdybych si mohl vybrat, tak bych tady asi zůstal déle, ale pravda je, že když vím, že je návrat nevyhnutelný, tak se už docela těším :) .

111. Auckland potřetí, Hvězdné datum: 07092012

Opět na letiště v Sydney(za poslední týden jsem tam byl 4x, už se tam orientuju :) ) a na check-in. Tam jsem měl trochu strach, protože jak jsem říkal, mohl jsem mít pouze 7kg zavazadel a měl jsem 11. Naštěstí se mi je podařilo obalamutit a prošlo to, takže v celkem dobré náladě(měl jsem tušit že to nevydrží) jsem šel na imigrační. Tam měli zase problém s mým pasem, museli to zpracovat nějak ručně, takže zdržování. Asi je to tím, jak se mi v Abel Tasman(80. příspěvek) namočil, ale zvláštní že v NZ to problémy nedělalo, což jsem jí taky řekl. Podívala se na mě tak chladně, že jsem cítil jak kolem klesla teplota o 5 stupňů a s vážným, patriotickým výrazem v obličeji řekla: „Ano, ale tohle je Austrálie.“, potom jsem už radši mlčel a jen přikyvoval :) . Tím problémy ovšem nekončily, na rentgenu mi celník zabavil pastu na zuby, že prý má větší objem než je povoleno. Můžu mít sebou 100ml a na pastě bylo napsáno 120g, což ovšem neznamená že je v tom 120ml pasty, nehledě na to, že byla v podstatě prázdná, ale hádat se s ním nebudu, po incidentu s pasem jsem už tak měl našlápnuto k vyvolání mezinárodního konfliktu :) . A jako třešničku na letištním dortu si mě opět vybrali na "náhodné" testování na stopy po výbušninách – tentokrát jsem k tomu navíc dostal zdarma prošacování... už asi vážně vypadám jako islámský extrémista. Takže ve celkem špatné náladě jsem nastoupil do letadla, které mě naštěstí docela potěšilo. Jednalo se o Boeing 777-300, asi nejhezčí letadlo se kterým jsem letěl a měli tam slušnou nabídku filmů, že mě až mrzelo, že let trval jen 3h a já stihl pouze jeden :) . Aucklandské letiště už znám taky skoro nazpamět, autobusem do centra a vlakem do toho ubytování, kde jsem si nechal velký kufr(tentokrát jsem nezabloudil :) ). 

110. Opět Sydney, Hvězdné datum: 06092012

Asi bych se měl už oholit, začínám vypadat nebezpečně. Jak to poznám? Když jsem byl na letišti, tak si mě vybrali na náhodné testování na výbušniny :) . Celník vzal takový divný tester, přejel mi ním různě po oblečení a zavazadlech(taky uvnitř), pak sundal ten papírek, který sloužil jako styčná plocha, strčil ho do skeneru a naštěstí to vyšlo negativně :) . Takže jsem v pořádku doletěl do Sydney, kde jsem ubytoval jako posledně a vyrazil do Bumerangové školy. Jedná se o obchod, kde vám prodají bumerang a ještě vás ho naučí házet, já bohužel lekci promeškal, ale bumerang jsem si koupil :) . Prý když budu následovat instrukce, tak se ho naučím velmi rychle házet i sám, ale já to vidím tak, že si pověsím na zeď a budu se na něj radši jen dívat. Pak jsem si vyrazil splnit jeden z mých australských cílů a to ochutnat klokaní maso :) . Zašel jsem si do jedné z restaurací, která ho nabízí(je jich tu překvapivě málo) a objednal si steak z klokana a místní pivo. Popis masa: Velmi jemné, je trochu cítit divočinou(něco jako když si u nás dáte divočáka) a celkem dobré(ale asi zůstanu u hovězího :) ). Ani pivo nebylo nejhorší a k tomu všemu nádherný výhled na záliv z restaurace. Bylo to asi nejdražší jídlo co jsem kdy měl(s pivem 37 dolarů = 740 kč), ale stálo to za to. Když se setmělo, zašel jsem ještě nafotit noční Operu a Harbour bridge a pak spát.

109. Protest, Hvězdné datum: 05092012

Původně jsem si chtěl udělat výlet mimo město, ale počasí mi to zhatilo, pořád pršelo-nepršelo, bylo zamračeno, celkem zima a foukal silný vítr, tak jsem se na to vykašlal a zůstal. Celý den jsem potkával lidi v červených nebo fialových tričkách a s nějakýma transparentama, ale moc jsem tomu nevěnoval pozornost. Zašel jsem do místního China Townu(čínská čtvrť) a toulal se tu a tam a potkával jsem víc a víc těch "tričkových" lidí až mě nakonec zavedli k budově parlamentu, kde bylo tisíce lidí, protestujících proti nízkým platům učitelů. Ze začátku jsem si říkal „jen ať si křičí, učitelé si zaslouží slušný plat“, když mě však dav proti mé vůli natlačil doprostřed, kde mi trvalo 15 minut než jsem se trošku hnul, tak bych je nejradši poslal k nám, ať ví co je to učit za malé peníze, myslím, že po návratu by si už nestěžovali :) . Pak jsem šel na Queen Victorian Market, největší tržiště v okolí a údajně kulturní zážitek sám o sobě, ale bohužel je ve středu zavřené. Vůbec mi přijde že jsou tady středama posedlí, buď něco funguje jen středu a nebo naopak jenom ve středu ne. Tak jsem zbytek dne strávil na Federation square, díval se na přenos z paraolympiády a večer si udělal procházku nočním Melbournem.

108. Tramvaj, Hvězdné datum: 04092012

Dneska jsem se rozhodl, že využiju tramvajové linky, která zdarma jezdí kolem dokola centra a zastavuje u různých památek. Navíc jsou to historické tramvaje z roku 1970 a to je zajímavý zážitek sám o sobě(a hlavně, ježdění v tramvajích mě baví i bez účelu přepravy :) ). Tu a tam jsem vyskočil, něco prohlídl a zase naskočil. Navštívil jsem tak bývalou Melbournskou pokladnu, kde schovávali zlato(v okolí Melbourn se hodně těžilo), prošel jsem si park, byl v katedrále a mnohé další. 

107. Melbourne, Hvězdné datum: 03092012

Dopoledne hodinu a půl dlouhý let do Melbourne(tady jsem letištní kontrolou procházel – asi se bojí víc než v NZ :) ), z letiště autobusem do města, ubytovat se a pak jsem se vydal do centra. Zašel jsem si do muzea o imigraci, které bylo jako jediné zdarma a pak jsem se toulal, kam mě nohy zavedly :) . I když je Sydney o něco starší, tak v Melbourne je daleko víc historických budov, to proto, že Sydney byla ze začátku stavěna trestanci, kdežto Melbourne byl vystavěný anglickou smetánkou. Proto taky byl Melbourne dlouhou dobu největším a nejvýznamnějším městem Austrálie, než ho předběhla Sydney(hlavním městem Austrálie je ovšem Canberra, protože se Australani nedokázali rozhodnout mezi těma dvěma až si nakonec postavili nové město, které leží mezi nimi :) ).

106. Manly, Hvězdné datum: 02092012

Dopoledne jsem si zařizoval letenku do Melbourne. Původně jsem tam chtěl jet vlakem, ale zjistil jsem, že by to stálo víc, tak jsem zvolil letadlo(navíc ve vlaku bych musel strávit 10h :) ). Odpoledne jsem jel trajektem do Manly, městské části, která údajně nabízí nejkrásnější pláže v Sydney. Trajekty jsou tu stále hojně využívaným dopravním prostředkem a není se čemu divit, jsou relativně levné a rychlé. Navíc nabízí jedinečný pohled na Sydney, který jinak než z moře neuvidíte. Plavba trvala asi půlhodiny a když jsem vystoupil, připadal jsem si jako v jiném městě. To je Austrálie jakou jsem si představoval: palmy, slunko, dlouhé zlaté pláže... krása. Začal jsem litovat, že jsem si nevzal ručník a nemohl se vykoupat. Tak jsem se jen procházel po pláži, slunil se, našel mrtvého žraloka... prostě klasika :) . Cestu zpátky jsem si načasoval tak, abych chytil Operu a Harbour bridge při západu slunka, což je krásná podívaná, ale vyfotit to na kývající se lodi je celkem oříšek, takže fotky nic moc(tahle vyšla asi nejlépe).

105. Harbour Bridge, Hvězdné datum: 01092012

Dneska jsem si přešel na severní stranu Sydney přes slavný most Harbour Sydney bridge. Severní strana skýtá krásný pohled na Operu a centrum města, ale to je tak všechno, co je tam zajímavé. Najednou jsem si všiml krásné duhy a za chvilku přibyla ještě jedna, to co to znamená, mimo krásné fotky, mi došlo až příliš pozdě, takže jsem trochu zmokl než jsem našel místo kde se schovat :) . Pak jsem se ještě chvilku potuloval po městě a večer jsem vyrazil do baru Orbit. Jedná se o bar na vrcholu jednoho místního mrakodrapu(47. patro) a co je na něm zvláštní je to, že se otáčí dokola. Samozřejmě že ne celé patro, ale je tam otočná podlaha. Je to celkem luxusní bar, což se pozná nejen podle lokace, ale taky podle toho, že to nejlevnější co tam mají je pivo za 9 dolarů(180 korun) a je ho jen třetinka. Otočka o 360 stupňů trvala asi hodinu a půl a byl odtamtud jedinečný pohled na celou Sydney. Jen fotit se moc nedalo, protože jsem tam byl za tmy, takže foťák fotil na dlouhou expozici a jak jsem říkal, bar se fakt otáčel, takže mám vše rozmazané :) . Že je to lepší podnik se taky pozná podle způsobů placení. Když jsem řekl, že chci zaplatit, číšnice mi donesla takovou tu koženou "knížečku", ve které byl účet a pak zase odešla a nějak si s tím poraď. Kdybych se nedíval na filmy, tak bych asi nevěděl co s tím, takhle jsem peníze dal dovnitř a nechal to ležet na stole(aspoň doufám, že je to správně :) ). Celkově jsem tam byl hodinu a půl, vypil 0,6l piva a nechal tam 20 dolarů, což je víc než za lepší večer v české hospodě, ale stálo to za to.

104. Sydney, Hvězdné datum: 31082012

Protože jsem měl let v 7 ráno, musel jsem vstávat už o půl páté. Bál jsem se že zaspím, tak jsem si radši nastavil 2 budíky, ale stejně jsem se nervózní budil co hodinu a vyplašeně kontroloval kolik je. Naštěstí jsem nezaspal, v tichosti se vypadl z backpackeru a šel čekat na autobus, který jezdí na letiště. Tam jsem zjistil, že moje zavazadlo váží 11kg a sebou si můžu vzít pouze 10, to není zas takový problém, kilečko se někde ztratí, co je horší, že nazpátek z Austrálie si můžu vzít jen 7kg, ještě nevím kam dám ty 4 přebytečné :) . Let trval 3,5 hodiny, ale protože je Austrálie o 2 časová pásma dozadu, tak jsem doletěl o půl deváté. U celníků jako vždy trochu nervózní a tentokrát se moje obavy vyplnily. Nejdřív se celník nějak dlouho díval na pas(fakt, že tam mám 5 let starou fotku, kde vypadám opravdu jinak tomu asi napomohl :) ) a pak mi řekl, že ten pas musí naskenovat na nějaké speciální mašině, tak si zavolal jiného celníka a ten mě odvedl kousek vedle. Tam s pasem chvilku blbnul a pak mi řekl že musí zavolat ještě jiného oficíra a rozsvítil červenou žárovku, kterou ho přivolal. V tu chvíli jsem si říkal že už je asi zle(červená je vždycky špatné znamení) a horečně přemýšlel co jsem mohl provést. Naštěstí potom co přišel třetí celník jen něco odklikal na počítači a pustil mě dál, celkem se mi ulevilo. Z letiště jsem potom jel vlakem(mají tady opravdu pěkné, dvoupatrové) se ubytovat a hned jsem se vydal projít si centrum. První poznatek: Je tu snad ještě víc asiatů než v Aucklandu, což mi celkem pokazilo představu o tom, že v Austrálii vypadá každý jako Krokodýl Dundee, ale co nadělám :) . Protože krom slavné Opery a Harbour Bridge ze Sydney nic neznám, tak jsem zamířil rovnou tam. Sydney je vážně krásné město, moderní mrakodrapy, hezké parky, všude nějaká socha... paráda. Po cestě jsem šel kolem budovy parlamentu, kde byl povolený vstup, tak jsem se tam skočil podívat, k mému zklamání však byl vevnitř skoro všude zakázáno jít(já se chtěl podívat na nějaké hlasování :) ), tak jsem si tam aspoň skočil na záchod(ty měli pěkné :) ). Pak už jsem šel přímo k Opeře. Zblízka vypadá... nevím, tak nějak jinak než jsem čekal ze všech těch obrázků, asi menší řekl bych. Ale jinak to je krásná budova. Pak jsem se chvíli poflakoval kolem a našel jsem pěší tour po Sydney, která byla zdarma a průvodci byly placeni jen z dobrovolných příspěvků, což mi přijde jako dobrý nápad. Celkem to trvalo cca 3h, průvodkyně nás provedla po celém centru, vyprávěla zajímavosti o všem možném(kde byla první poprava, že první nemocnice byla postavená vedle otevřených kanálů, prostě samé zajímavosti z historie Sydney :) ). Večer jsem ještě skočil do baru s nějakýma Švédama a Němkama, se kterýma jsem se seznámil, ale moc dlouho jsem nevydržel, protože jsem už byl celkem dlouho vzhůru(v podstatě od půl třetí místního času), moc toho nenaspal a ten spánek nebyl zrovna kvalitní :) .

103. Stěhování do centra, Hvězdné datum: 30082012

Po tom co jsem ráno vstal(to jest kolem dvanácté hodiny :) ), začal jsem opět přebalovat věci z kufru do kufru, sbalil jsem se jen do menšího, velký jsem si uschoval v backpackeru a jel jsem se ubytovat do centra Aucklandu. Proč do centra? Abych to měl blíže k letišti. Proč blíže k letišti? Protože zítra letím do Austrálie! Rozhodl jsem se že když je to odtuď “co by kamenem dohodil“(je to přes 2150km, ale blíž se nikdy nedostanu) a stejně už nemám nic v plánu, tak se tam skočím na týden podívat. Tak jsem se šel na jednu noc ubytovat a poté jsem skočil do McDonaldu na internet. Tam jsem zjistil, že mi nefunguje počítač, na který jsem spoléhal na plánování všeho možného – jako obvykle jsem neměl dopředu nic pozjišťované, ani ubytování, nic, takže už tak dost rozladěný když v tu se ozval alarm. V McD začalo hořet(teda to jsem si aspoň zprvu myslel). Nejdřív jsme se my, zákazníci, na sebe zmateně dívali až po chvíli přiběhl zaměstnanec a vykopl nás na ulici. Do minuty tam byli hasiči a začali šmejdit. Žádná extra pohotovost to očividně nebyla, protože se tam většinou jen procházeli a kontrolovali čidla nebo co. Přeslechl jsem že se snad něco stalo v jiném patře té budovy či ve vedlejší budově, ale nevím, vidět nic nebylo. Celkem však přijely 4 hasičské vozy, takže se asi něco stát muselo. Tak jsem tam chvilku okukoval a zavazel :) a pak jsem šel zpět na pokoj, kde se mi, naštěstí, po nějaké době podařilo rozběhat počítač, tak jsem si oddychl a hned si sehnal alespoň ubytování v Sydney, kam jsem letěl. Večer jsem si ještě pro jistotu promazal HardDisk, protože jsem slyšel, že v Austrálii občas kontrolují počítače a hledají nelegální filmy a muziku. Takže jsem smazal půlku HDčka(ta druhá tam zůstala jen proto, že to je nelegální obsah se kterým se ovšem odmítám rozloučit :) ) a kolem půlnoci šel spát.

102. Kolo, Hvězdné datum: 29082012

Dneska jsem si kolo půjčil sám a pár hodin se projížděl po místních cyklostezkách, z čehož mě nesmírně rozbolel zadek, holt nezvyk :) .

101. Cigánská rodina, Hvězdné datum: 28082012

S Michalem jsme si půjčili z backpackeru kola a jeli jsme navštívit českou cigánskou rodinu, se kterou se Michal seznámil když tady bydlel naposledy. Milá rodinka, hned po příchodu mi vnutili oběd a nelitoval jsem. Kachna se zelím a bramborovýma knedlíkama, nebylo to jako od babičky, ale stejně, jedno z nejlepších jídel co jsem tady měl. Pak jsem ještě dostal špek s domácím chlebem, celkově jedno z nejlepších jídel na Zélandu, celý dům měl takovou českou atmosféru a vůbec, takhle doma jsem se necítil co jsem na Zélandu. Pak jsme si povídali o útrapách co měli v Česku(v NZ jsou na Refugee víza – Uprchlická) a tady těsně po příletu. Celou dobu se netrhli dveře, ukázalo se, že jich tu žije celkem dost(dokonce tomu tady prý říkají Chánov :) ). Prostě překvapivě pozitivní zážitek. Asi proto mají cigání u nás tak špatnou pověst, všichni dobří odlétají pryč :) . Pak jsme se vrátili na ubytování, kde se Michal rozloučil, neboť zítra odlétá relaxovat na Tongu. A já se zbytek dne poflakoval :) .

100. Michal, Hvězdné datum: 27082012

Pokračoval jsem v relaxu a zašel si do kina na nového Batmana, což bylo asi vše, co jsem za den udělal :) . Večer pak přijel Michal(ten z vinice), tak jsme si povyměňovali zážitky a hlavně věci, které já nechal na vinici a on v mém autě :) .

99. Slováci existují!, Hvězdné datum: 26082012

Ráno, když jsem se seznamoval s dalšíma hostama, jsem potkal prvního Slováka na Zélandu. Na to kolik je tu Čechů by člověk čekal i nějakého toho “bratra“ čas od času, ale až do teď nic. Od něj jsem se dozvěděl, že Slováci dostali od NZ Working holiday víza(které mám já – umožňuje rok zůstat v zemi a pracovat a které má 99% Čechů tady) letos poprvé a že jich mají asi jen 100 na rok(oproti 1300, které má ČR), což mnohé vysvětluje :) . Jinak jsem přes den nasadil relaxační program a udělal jsem si jen procházku po okolí.

98. Opět Auckland, Hvězdné datum: 25082012

Ráno minibusem na letiště, limit na kufr jsem měl 23kg, vážil 23,1, takže jen tak tak, ale vzali to. K mému překvapení jsem neprocházel žádnou kontrolou, ani detektorem kovu, nic, na vnitrostátních letech se asi tolik nebojí. Další cool věc byla, že jsem do letadla nastupoval přímo z ranveje a ne takovým tím tunelem jako vždycky do teď. Letadýlko to bylo malé, kapacita 50 lidí a mělo dokonce vrtule, taky poprvé pro mě. Let trval hodinu dvacet a pak jsme přistáli v Aucklandu. Autobusem jsem dojel do centra, kde jsem přestoupil na vlak a jel do západní části města, kde jsem měl zjištěné ubytování. Nevěděl jsem přesně kde to je, ale měl jsem to najité na mapě a tak jsem tu polohu zadal do GPS a řídil se podle toho, což se ukázalo jako osudová chyba. Na mapě co měli na internetu byla poloha backapackeru o něco jižněji než to doopravdy bylo, což by nebyl za takový problém, kdyby mezi polohou zobrazenou a polohou skutečnou neprotékal potok(který na té mapce taky nebyl). A já se řídil podle GPS, kam jsem zadal polohu přesně jako na té mapce. Takže to co měla být 600m procházka nakonec dopadlo jako zhruba 5 kilometrová štreka(ono 5 km nezní tak strašně, ale já sebou tahal přes 30kg v strašně nepraktických zavazidlech). No, nakonec jsem tam nějak dorazil a ubytoval se. Večer mě napadlo, že jsem dneska cestoval autobusem, vlakem, letadlem, pěšky... už mi chyběla jen loď a měl bych to kompletní :) .

97. Opět Nelson, Hvězdné datum 24082012

Snídaně byla v ceně, tak jsem se nacpal co to šlo a šel do centra. Musel jsem si ještě zařídit pár věcí a pak jsem se vydal na trek, který jsem posledně vynechal kvůli nedostatku času. Byl jsem na severu Zélandu, byl jsem na jihu Zélandu a tak mi zbýval jen střed a ten přesný, geografický se nacházel na kopci(zas to musí být kopec! :) ) poblíž Nelsonu. Když jsem ráno vstával a viděl jaký krásný den se rýsuje, tak jsem byl rád, když jsem byl v půli kopce a slunce mi pařilo na hlavu, tak jsem si říkal, že bych snesl i nějakou tu kapku, ale co už :) . Nahoře mají postavený pomník, který přesně ukazuje, kde je střed NZ a navíc je z tama pěkný výhled na celý Nelson. Když jsem sešel dolů, tak jsem ještě chvíli procházel městem a pak na pokoj, kde jsem se musel přebalit. Ne že bych se z toho všeho pos*al, ale zítra jsem měl let do Aucklandu a tak jsem různě přehazoval věci z ohledem na váhu a toho to, co nesmím brát do letadla. Večer jsme dostali od backpackeru čokoládový puding a pak jsem šel spát.

96. Blenheim, Hvězdné datum: 23082012

Přes den jsem procházel Blenheim, ale upřímně řečeno, moc tam toho k vidění není, tak jsem se vrátil domů a večer jsem jel s jedním Belgičanem do Nelsonu, kde jsem se ubytoval v jednom backpackeru a šel spát.