71. Shrnutí 6, Hvězdné datum: 28-29072012

Sobotu přeskočím to se jenom pracovalo. V neděli jsme vstali do práce a v kuchyni, při chystání snídaně, jsme se, více méně jen za pomocí významných pohledů, všichni shodli že se nikomu moc pracovat nechce a že si dáme den volna. Rozhodli jsme se, že si uděláme výlet k Waihi falls, vodopádům vzdáleným asi 60 km. Cesta byla celkem zážitek, ale stálo to. Po zaparkování jsme slyšeli mohutný řev padající vody a když jsem sešli až k nim, tak jsem viděli proč tak nahlas. Asi největší vodopády, které jsem kdy viděl, výška 25m(což není zase tolik), ale dost široké a nádherné. Na cestě zpátky jsme se stavili v hospůdce na jídlo a měli tam televizi, kde zrovna přenášeli olympiádu. A co čert nechtěl, zrovna se hrál badminton žen, Česko-Německo. I přes naše nadšené fandění čtyř Čechů a jednoho Chilana se však nepodařilo Češce zvítězit. Tak jsem se aspoň najedli, zahráli kulečník na kulatém stole(to jsem ještě neviděl) a jeli se ještě podívat na pláž. Tam už byla celkem zima, protože slunce pomalu zapadalo a foukal silný vítr. Zase jsme fotili a právě kombinace těchto tří prvků se mi stala osudnou. Silný vítr, písek z pláže a nekrytý foťák. Do objektivu mi zaletěla písečná zrnka a ten přestal fungovat. Teda, trochu funguje, ale nepodaří se mi ho zapnout pokaždé a když jo, tak nejde zoomovat a podobně. Pokoušel jsem se to vyčistit sám, ale jediné čeho jsem docílil je, že jsem ztratil jednu pružinku(naštěstí není nezbytná), což tak bývá, když si hrajete na domácího kutila. Holt když se daří, tak se daří...

70. Shrnutí 5, Hvězdné datum: 24-27072012

Počasí se asi rozhodlo, že už mám na cestování peněz dost a že další nepotřebuju, pořád pršelo... ke konci se naštěstí trochu umoudřilo. Začali jsem dělat jinou odrůdu, která jde rychlejc a jde si tam vydělat víc peněz, což je dobrá zpráva, ale taky to mohlo přijít dřív a né teď, kdy už se každým dnem chystám přestat pracovat a začít cestovat, protože mi pomalu, ale jistě, dochází čas a na to potřebuju ty peníze...začarovaný kruh. Ohledně Michalova auta, mysleli že by to mohlo být řídící jednotkou, tak ji zkusili vyměnit, žádná změna, takže snad vstřikování paliva, ale to tady neopraví, musí to jet do Napier, což je dost daleko a stálo by to strašné prachy, takže teď chudák neví, co s tím, nezávidím mu. Ve čtvrtek jsme si udělali barbecue, Randell(šéf) donesl víno a domácí pivo(chutnalo docela dobře), grilovali jsme klobásy a kuřata, prostě paráda. A taky jsme zažili další zemětřesení, tentokrát ale úplně maličké.

P.S.: Děkuji všem za přání ke svátku ;)

69. Tahač, Hvězdné datum: 23072012

Michal se rozhodl že se mu nechce platit za profesionální odtah a tak nastoupil na řadu já se svým Mitsubishi. Město je asi 45 km daleko a chudáček malý musel táhnout 2x větší váhu než je sám, ale nakonec to, udýchaný, zvládl. Pro mě to byla taky tahací premiéra, další zkušenost, docela by mě zajímalo co tady s autama ještě zažiju, doufám že už moc ne(hlavně ne na tom mojem :) ). V servisu řekli že se mu na to podívají a že dají vědět. Pak jsme skočili na internet, nakoupit a zase zpátky.

68. Shrnutí 4, Hvězdné datum: 20-22072012

Vše při starém. Ruce bolí trochu míň, ale pořád je cítím(lépe řečeno, pravou ruku pořád necítím :) ). V neděli jsme si udělali menší opékačku, ale to je asi vše co se stalo.

67. Shrnutí 3, Hvězdné datum: 16-19072012

Nic zajímavého, pořád práce, pořád za mizerné peníze. Michalovo auto taky pořád stojí tam, kde bylo necháno, ještě se to nepodařilo spravit. Protože je to automat, tak se ani nedá odtáhnout někam do města do servisu a platit za návěs, který by to odvezl, by vyšlo na strašné peníze, takže se rozhoduje co s tím. Nezávidím mu a doufám že mi se nic podobného nestane...

66. Porucha, Hvězdné datum: 15072012

Ráno pršelo, tak se nám nechtělo moc do práce a řekli jsme si že si uděláme den volna. Zůstat ale jen tak doma se nám taky nelíbilo a tak jsme si udělali výlet na “Taumatawhakatangihangakoauauotamateapokaiwhenuakitanatahu“ . Ne, nevylil jsem si nic na klávesnici. Toto je jméno kopce poblíž, který je zapsaný v Guinessově knize rekordů jako místo s nejdelším názvem(kdo by to byl řekl? :) ). No, nikam se nám lézt nechtělo, tak jsem jen autem zaparkovali pod ním a vyfotili si tu cedulu :) . Pak jsme ještě zazjeli na pláž poblíž a pak se to stalo. Michalovo auto(v němž jsme jeli) se porouchalo. Motor nevydržel nastartovaný. Co teď? Uprostřed ničeho, žádný signál na mobilu, od domova asi 20 km a s autem nehnem... celkem prekérka :) . Asi deset minut jsem lamentovali a nadávali než jsme zjistili, že to nám asi nijak nepomůže a začli to nějak řešit. Asi 400m daleko byl dům, tak jsme tam vydali, doufaje v pomoc. Než jsem tam došli, tak se za autem objevil traktor, tak jsme se zase vraceli k autu, protože jinak by neprojel. Tam jsme řidiči vysvětlili co je špatně a poprosili o pomoc. Ukázalo se že mu patří ten dům ke kterému jsme šli a navíc, že je to mechanik a slíbil že se nám na to podívá. Odtáhl nás k sobě a začal s v tom vrtat. Bohužel ani on nepřišel na to co je s tím špatně, říkál že snad něco s elektronikou a že zkusí další den zavolat do servisu, jestli by mu neporadili co by mohl zkontrolovat. Ale co s náma? :) Naštěstí se potvrdilo že kiwáci jsou fakt hodní lidi, zavolal našemu šéfovi a ten pro nás zajel. Tím to pro ten den pro nás skončilo, ale předpokládám, že nás(a hlavně Michala) s tím autem čekají ještě slušné problémy a zařizování.

65. Shrnutí 2, Hvězdné datum: 09-14072012

Nemám rád prunning čím dál tím víc, extrémisti by snad mohli říct, že to nenávidím. Než rozhýbám ráno prsty, nemůžu ani sevřít ruku v pěst jak mám dorasované šlachy. Taky se mi špatně prokrvují, znáte takový ten pocit když si přeležíte ruku a potom cítíte takové mravenčení v dlani a prstech? Tak to já cítím pořád, doslova, když se probudím, při práci a i když jdu spát. Ani den volna tomu nepomůže. Počasí nám tento týden naštěstí docela přálo, nepršelo a chvílema dokonce bylo až moc teplo. Desátého to bylo 2 měsíce co jsem na Zélandu což taky znamená, že jsem v půlce svého pobytu, bohužel... Jinak se nic zajímavého nedělo, co taky, uprostřed ničeho :) .

64. Shrnutí, Hvězdné datum: 06-08072012

Dodatek k předchozímu příspěvku: Houby daleko, když jsme se vraceli z města už byla jedna silnice zalitá a museli jsme to vzít objížďkou.... náš mostek naštěstí stál :) .

Nic zajímavého se neděje, tak napíšu tři dny do jednoho příspěvku. Pořád se pracuje, trochu se zlepšujeme, ale rychlost stále mizerná, takže první výplata bude stát za prd. Počasí se celkem umoudřilo, občas sice trochu sprchne, ale na to si stačí pobrukovat “Prunnin' in the rain” na melodii “Singin' in the rain” a jde to vydržet :) .

63. Chčije a chčije, Hvězdné datum: 05072012

Počasí pokračovalo ve stejných kravinách jako včera s tím, že o půl jedenácté se rozpršelo fest a pršelo už pořád, v tu chvíli jsme to vzdali. Nechtěli jsme však zahodit celý den a tak jsme zajeli do města. Po několika dnech dešťů se začíná zvedat voda a k nám domů je to přes takový malý mostek, ten kdyby to odneslo tak bychom byli doslova odříznutí ode všeho, ale do toho to má ještě hodně daleko(no, ale pokud takhle bude pršet ještě týden, tak kdo ví... to by mi tady ještě scházelo, povodně :) ). Ve Waipukurau jsme našli internet zdarma(v knihovně) a tak aspoň aktualizuju blog.

62. Pitomé počasí, Hvězdné datum: 04072012

Kromě toho že pracujeme pomalu(=málo peněz), mi na prunningu vadí ještě jedna věc. Závislost na počasí. Teplota ujde, na to že je tady půlka zimy(Hawke's bay je údajně nejteplejší oblast v NZ, kolem 10 stupňů), ale déšť vadí. Celý den se co půlhodiny střídalo poprchání-nepoprchání, kdy se při malém, krátkém deštíku pracovat dá(není to však nic příjemného), ale nikdy nevíte, jestli se to nerozvine ve větší déšť, takže se často pendluje mezi vinicí a domem, tím pádem se ztratí spousta času a tím míň si vyděláme. Odpoledne se rozpršelo natolik, že už jsme to pro dnešek vzdali a šli domů(dobře jsme udělali, pršelo nepřetržitě až do noci).

61. Další poprvé, Hvězdné datum: 03072012

Ráno jsme rychle pobalili, naložili auta a opustili civilizaci. Po příjezdu a vybalení nejnutnějšího se hned šlo pracovat. Pracovali jsme opět strašně pomalu a na konci dne už jsem začínal cítil slibovanou bolest v rukách, snad to časem přejde. Nejzajímavější událost dne se však stala až večer. Už jsme všici leželi v postelích když tu... ZEMĚTŘESENÍ. Nejdřív slabé otřesy, jednu-dvě vteřiny, pak chvilku klid a na několik vteřin už trochu silnější. Plechové dveře mlátily, palandy se kývaly, ale to bylo asi tak všechno. My čtyři Češi docela vyjukaní, Sebastian jen mávl rukou a šel normálně spát :) (v Chile to mají běžně). Moje první zemětřesení(teda takové co šlo opravdu cítit) a klidně bych si to někdy zopakoval :) . Dalšího dne jsem se ptal šéfa, říkal že epicentrum zemětřesení bylo na druhé straně země, v hloubce 230km(což je dost hluboko) o síle 7 stupňů Richtera. Prý to mají tak jednou do měsíce, tak třeba ještě nějaké zažiju :) .

60. Další práce, Hvězdné datum: 02072012

Ráno vstávání před sedmou(tak brzo jsem už dlouho nevstával, není zrovna příjemný pocit :) ), nachystat se a jeli jsme na setkání s kontraktorem. Podepsali jsme smlouvy a jelo se nakoupit pracovní vybavení, nakonec to vyšlo na nějakých 90 dolarů, což je pořád celkem dost, ale nenaděláš nic. Pak jsme vyrazili na vinici, přičemž se ukázalo, že ta půlhodinka, kterou měl být sad původně vzdálen je jen na místo, kde jsme se potkali s majitelem a přímo na vinici je to další asi hodina, což v podstatě vylučuje každodenní dojíždění, takže jsem doufal, že to nebude úplná díra. Naštěstí se ukázalo, že to není tak zlé. Malá kuchyňka, jeden pokoj s postelama, velký společný pokoj, dost elektrických zásuvek, dost přímotopů, takže ani zima nebude. Horší je to, že tam není pračka, takže leda ruční praní nebo dojíždění do města a co je vůbec nejhorší je, že je to doslova uprostřed ničeho. Nejbližší městečko asi 40 minut autem, v okruhu několika kilometrů je pár baráčků, a není tam žádný signál, rádio, televize, ani mobil(i GPS měla problémy :) ). Takže na internet můžu rovnou zapomenout. Nakupovat potraviny budu muset tak na týden dopředu, na signál se dostanu právě jen když se pojede nakoupit do města. Prostě konec světa. S tím souvisí, že od teď nebudu updatovat svůj blog denně, možná vůbec na dlouhou dobu(měsíc nebo tak) a vůbec budu úplně mimo kontakt. Má to i své světlé stránky, protože bydlíme přímo na vinici, tak můžem pracovat hned od prvního světla a končit až za tmy a žít takhle mimo civilizaci může být zajímavý zážitek :) . Když jsme dorazili přímo na místo majitel nám začal ukazovat jak se prunnuje, práce to není fyzicky těžká, ale zatím pracujeme strašně pomalu, což vzhledem k tomu, že jsme placeni od hotových stromků není moc dobré, snad se zlepšíme. Skončili jsme brzo, protože jsme museli ještě plno věcí zařídit, připravit se na stěhování a udělat velký potravinový nákup. Den plný událostí a další bude asi stejný. O tom si však přečtete asi až za dlouho, na můj aktuální stav se můžete ptát blízké rodiny, oni by snad měli mít trochu aktuálnější informace :) . Zatím nazdar ;)

59. Prunning?, Hvězdné datum: 01072012

Konečně nějaké novinky o práci, měl bych zítra začít s prunningem vína na vinici vzdálené asi půlhodiny, což by se buď dalo dojíždět, nebo nám(práce pro všech pět co spolu bydlíme) bylo nabídnuto ubytování tam zadarmo, což sice zní dobře, ale mám strach jak to bude vypadat když je to zadarmo, uvidíme zítra. Na práci si bohužel musíme koupit vlastní vybavení(nůžky, rukavice atd.), což by mělo vyjít asi na 100 dolarů, což není zrovna málo, tak doufám že se mi to podaří potom zase někomu střelit. Mimo práci budu asi mít další investici, budu pravděpodobně muset koupit auto baterku, protože tahle dodělala, neudrží náboj a když se s autem několik hodin nejede, tak musím startovat přes kabely... A ještě abych nezapomněl musím se podruhé veřejně omluvit(poprvé Švýcarské elektrické síti), tentokrát jsem pomluvil můj elektrický adaptér, o kterém jsem řekl nefunguje. Chyba byla na mé straně, neboť jsem idiot a neuměl jsem to správně používat.

58. Den poté, Hvězdné datum: 30062012

Ach moje hlava, už jsem na to pití asi moc starý :) . Půl dne jsem strávil v posteli a druhou půlku dne slibováním si že už se nikdy alkoholu nedotknu... největší lež co si říkám(pravidelně) :) . Ale někteří na tom byli i hůř, Michal strávil v posteli doslova celý den :) .