71. Shrnutí 6, Hvězdné datum: 28-29072012

Sobotu přeskočím to se jenom pracovalo. V neděli jsme vstali do práce a v kuchyni, při chystání snídaně, jsme se, více méně jen za pomocí významných pohledů, všichni shodli že se nikomu moc pracovat nechce a že si dáme den volna. Rozhodli jsme se, že si uděláme výlet k Waihi falls, vodopádům vzdáleným asi 60 km. Cesta byla celkem zážitek, ale stálo to. Po zaparkování jsme slyšeli mohutný řev padající vody a když jsem sešli až k nim, tak jsem viděli proč tak nahlas. Asi největší vodopády, které jsem kdy viděl, výška 25m(což není zase tolik), ale dost široké a nádherné. Na cestě zpátky jsme se stavili v hospůdce na jídlo a měli tam televizi, kde zrovna přenášeli olympiádu. A co čert nechtěl, zrovna se hrál badminton žen, Česko-Německo. I přes naše nadšené fandění čtyř Čechů a jednoho Chilana se však nepodařilo Češce zvítězit. Tak jsem se aspoň najedli, zahráli kulečník na kulatém stole(to jsem ještě neviděl) a jeli se ještě podívat na pláž. Tam už byla celkem zima, protože slunce pomalu zapadalo a foukal silný vítr. Zase jsme fotili a právě kombinace těchto tří prvků se mi stala osudnou. Silný vítr, písek z pláže a nekrytý foťák. Do objektivu mi zaletěla písečná zrnka a ten přestal fungovat. Teda, trochu funguje, ale nepodaří se mi ho zapnout pokaždé a když jo, tak nejde zoomovat a podobně. Pokoušel jsem se to vyčistit sám, ale jediné čeho jsem docílil je, že jsem ztratil jednu pružinku(naštěstí není nezbytná), což tak bývá, když si hrajete na domácího kutila. Holt když se daří, tak se daří...