Vstávání před šestou(dělá se od
7 do 17), něco ukuchtit na oběd a do práce. Když jsme přijeli na
místo, tak jsem se trochu zdržel za skupinou kolegů z
backpackeru(jezdíme jedním autem, jeden z nich je Čech) a pak jsem
sám šel na pracoviště, ale kudy? Včera jsem šel přes kancelář,
vyřídit formality, ale ta byla teď zamčená a pak už tam byl jen
jeden vchod, ale tam bylo napsané “Staff only“, tak přece
nepolezu někam, kde nemám co dělat. Asi půl minuty jsem tam
bezradně postával než mi docvaklo, že jsem taky zaměstnanec a
ten vchod je dělaný pro mě... Potřeboval bych asi
kávu po ránu. Tak jsem si oblékl pracovní kabátek, rukavice a
síťku na vlasy(musí to mít všici, vypadá to tam komicky) a šel
jsem k pásu. Po asi 10 minutách za mnou přišel jeden z trvalých
zaměstnanců a zeptal se mě jestli bych nechtěl dneska pracovat
venku, bylo mi to tak nějak volné a tak jsem šel. Ovšem nedošlo
mi že by mohla být venku zima, takže jen v tričku(kabátek nesmí
opustit vnitřek) a v reflexní vestě(venku je provoz, pořád, a
docela rychle, tam jezdí vysokozdvižné vozíky) a bylo mi
vysvětleno co mám dělat. Měl jsem plnit biny(velké dřevěné bedny) jabkama, které se
včera “vyhazovali“, takže jsem zjistil kam se ztrácejí,
pomocí takové mašiny a ještě ty biny popisovat křídou a
nastřelovat na ně lístky s údaji o odrůdě, kde se sbírali atd.
Nejdřív se zdálo že je toho hodně a je to strašně složité,
ale po chvíli praxe jsem zjistil že je toho hodně a je to strašně
složité. Pořád jsem přebíhal mezi těmi 2 stroji, což mi ze
začátku přišlo jako výhoda(oproti stání celou dobu na jednom
místě), ale po pár hodinách nohy začali nesouhlasit. Ale mělo to i
svou světlou stránku, ovládal jsem 6 čudlíků(ve tmě ale
nesvítily :) ), což každý, kdo mě trochu zná, ví, že mačkat
tlačítka(obzvlášť pokud vážně něco dělají) je moje velká
záliba :) . O první pauze jsem si skočil pro mikinu a to už šlo
vydržet. Mimochodem, ta jablka, která nebyla úplně perfektní a
kterýma jsem plnil biny, byly určené na džusy(když se
rozmačkají, tak je jedno jestli měly černý flíček :) ), ale
potom co jsem viděl, co všechno se do těch binů hází, mě
celkem přešla chuť na jablečný džus. Shnilá, rozežraná, ty
co popadali na zem sbírané lopatou spolu se vším bordelem kolem a
všechno se to házelo dohromady a odváželo. Neříkám že v
džusárnách nemají ještě svoje třídění a čištění, ale
stejně si jen tak jablečný džus nekoupím(ještě že nedělám v
pomerančovém packhousu, zkazit mi pomerančový džus tak nevím co
budu pít :-) ).
Žádné komentáře:
Okomentovat