Slavili jsme až do čtyř
rána a odhlásit z ubytování jsme se museli do desíti... recept
na bolehlav. Ale nějak jsme to zvládli, sbalili(jak jsem později
zjistil, každý z nás tam něco zapomněl :) ) a jeli na setkání
s dalším párem Čechů, kteří taky sháněli práci. Tak jsem
jim dal číslo na toho Maora a rovnou jsme to jeli s ním vyřídit
a pak jsme s nima jeli hledat nějaké ubytování. My jsme sice měli
už najitý jeden backpacker, ale podívat se i jinde nikdy neuškodí.
Projížděli jsme různé možnosti a k mému příjemnému
překvapení se rýsovali lepší a lepší nabídky. Nakonec se nás
ubytovalo všech pět v motelu, které jsou obvykle dražší, ale
protože jsme se ubytovali v jednom unitu, tak nám dali slevu. Je to
vlastně takový malý byteček s dvěma ložnicema, obývacím
pokojem, kuchyní, záchodem a koupelnou(je v ní i vana! :) ). Kuchyň
je vybavená, v obýváku máme televizi, spousta prostoru a to vše
jen za 100 dollarů týdně, což z toho dělá moje zatím nejlepší ubytování na Zélandu. A jako bonus tady chytáme
nějakou wifinu, která je sice strašně pomalá, ale zdarma. Prostě
krása. Jediný chudák je Sebastian, který jako jediný ne-Čech z nás,
polovinu časů neví o čem se mluví :) .
Žádné komentáře:
Okomentovat