čtvrtek 16. srpna 2012

87. Milford Sound, Hvězdné datum: 14082012

Probudil jsem se v obavách z počasí, ale naštěstí vypadalo dobře. Rychle jsem posnídal a jel na místo, odkud mě vyzvednul bus a jeli jsme do 91km vzdáleného Milfordu. Cesta to byla fakt krásná, zasněžené vrcholky hor, ledovce, vodopády, krásné lesy... prostě všechno. Když jsme dorazili na místo, dostali jsme oběd(spíš svačinku, ale oni tomu říkali oběd) a přestoupili jsme na loď. To mě čekala hodinu a půl dlouhá, krásná projížďka lodí po fjordu. Opět krásné hory a lesy a vodopády, ale tentokrát ještě hezčí, protože to bylo spojené se zážitkem plavby. Dokonce jsme viděli stádo/hejno/smečku delfínů, plavali asi 100m od nás a když nás spatřili, zamířili k nám a podplavali loď – tím jsem si splnil další z mých novozélandských cílů. I přes krásné počasí, které vydrželo celý den, byla na palubě trochu zima, ale nechtěl jsem aby mi něco uteklo, tak jsem byl pořád venku :) . Vyjeli jsme až na otevřené moře a pak, bohužel, zpátky. Cestou zpátky autobusem jsem poprvé viděl novozélandské policejní auto v civilním provedení. Hezká, černá Toyota s majákama zabudovanýma do masky, celkem krásný pohled. Když jsme dorazili zpět do Te Anau byly už čtyři hodiny, tak jsem rovnou vyrazil dál na cestu, do Invercargillu, nejjižnějšího velkého města v NZ. A tehdy jsem podruhé viděl novozélandské policejní auto v civilním provedení... a když ty majáky byly určené mně, tak to už tak hezký pohled nebyl. Jak se ukázalo, asi jsem trošičku překročil povolenou stovku(přesněji o 12km/h). A tak jsem byl na Zélandu nejen poprvé stavěný policajtem, ale také poprvé pokutovaný. 80NZD za 12km/h přes. Celkem tvrdé(ale jsem na tom ještě docela dobře, kamarád tady jel 120km/h a tak mu to vyměřili na rovných 120NZD). Taky jsem dostal pár bodů na řidičák, ale to mě zase tolik netrápí, protože to platí jen tady(a hlavně už neplánuji páchat další přestupky). No tak jsem celkem rozčilený(použil bych i jiné slovo, ale chci aby tento blog zůstal přístupný dětem) pokračoval dál v jízdě. Zvláštní, do té chvíle jsem si vždycky říkal jak je těžké udržet stovku na těch velkých, prázdných, novozélandských silnicích, od té chvíle tam držela jako bych měl tempomat :) .

Žádné komentáře:

Okomentovat