čtvrtek 16. srpna 2012
87. Milford Sound, Hvězdné datum: 14082012
Probudil jsem se v obavách
z počasí, ale naštěstí vypadalo dobře. Rychle jsem posnídal a
jel na místo, odkud mě vyzvednul bus a jeli jsme do 91km vzdáleného
Milfordu. Cesta to byla fakt krásná, zasněžené vrcholky hor,
ledovce, vodopády, krásné lesy... prostě všechno. Když jsme
dorazili na místo, dostali jsme oběd(spíš svačinku, ale oni tomu
říkali oběd) a přestoupili jsme na loď. To mě čekala hodinu a
půl dlouhá, krásná projížďka lodí po fjordu. Opět krásné
hory a lesy a vodopády, ale tentokrát ještě hezčí, protože to
bylo spojené se zážitkem plavby. Dokonce jsme viděli
stádo/hejno/smečku delfínů, plavali asi 100m od nás a když nás
spatřili, zamířili k nám a podplavali loď – tím jsem si
splnil další z mých novozélandských cílů. I přes krásné
počasí, které vydrželo celý den, byla na palubě trochu zima,
ale nechtěl jsem aby mi něco uteklo, tak jsem byl pořád venku :)
. Vyjeli jsme až na otevřené moře a pak, bohužel, zpátky.
Cestou zpátky autobusem jsem poprvé viděl novozélandské
policejní auto v civilním provedení. Hezká, černá Toyota s
majákama zabudovanýma do masky, celkem krásný pohled. Když jsme
dorazili zpět do Te Anau byly už čtyři hodiny, tak jsem rovnou
vyrazil dál na cestu, do Invercargillu, nejjižnějšího velkého
města v NZ. A tehdy jsem podruhé viděl novozélandské policejní
auto v civilním provedení... a když ty majáky byly určené mně,
tak to už tak hezký pohled nebyl. Jak se ukázalo, asi jsem
trošičku překročil povolenou stovku(přesněji o 12km/h). A tak
jsem byl na Zélandu nejen poprvé stavěný policajtem, ale také
poprvé pokutovaný. 80NZD za 12km/h přes. Celkem tvrdé(ale jsem na
tom ještě docela dobře, kamarád tady jel 120km/h a tak mu to
vyměřili na rovných 120NZD). Taky jsem dostal pár bodů na
řidičák, ale to mě zase tolik netrápí, protože to platí jen
tady(a hlavně už neplánuji páchat další přestupky). No tak
jsem celkem rozčilený(použil bych i jiné slovo, ale chci aby
tento blog zůstal přístupný dětem) pokračoval dál v jízdě.
Zvláštní, do té chvíle jsem si vždycky říkal jak je těžké
udržet stovku na těch velkých, prázdných, novozélandských silnicích,
od té chvíle tam držela jako bych měl tempomat :) .
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat