Ráno jsem se probudil do zimy a když
říkám ráno, tam tím myslím ve tři hodiny ráno :) ... Brr, s
oblečením jsem to podcenil :) tak jsem se navlíkl, zavřel
pootevřené okýnko(které příště pro jistotu nebudu vůbec
otevírat), napil se ledové vody(další z řady špatných nápadů)
a zkusil zase usnout. Po probuzení v křesťanštější hodinu jsem
vyrazil na staré známé místo ze včerejška s internetem zdarma a
našel si v Rotorue turistické centrum. Tam jsem posbíral hromadu
letáků z nichž mě doopravdy zajímaly jen dva. Na informacích mi
řekli, že když si koupím lístek na oba, tak mě to vyjde jen na
60NZD! Málem jsem se tam vyvrátil, ale jedno z těch míst mě
vážně zajímalo tak jsem začal solit. Po zaplacení jsem vyjel,
protože v ceně byl gejzír Lady Knox a ten měl vytrysknout za pár
desítek minut a minout jsem to nechtěl. Na místě se mi dostalo
menšího zklamání, protože jsem myslel že gejzír vybuchuje
každý den pravidelně v 10:15, jak psali a místo toho pravidelně
v 10:15 tam týpek nasype mýdlo, které kýženou reakci spustí.
Takže jsem se nedočkal přírodního zázraku v podobě počítání
času, ale přírodní krása v podobě 20 metrového proudu vody tam
byla a s tím jsem byl spokojen. Pak už jsem zamířil do
Wai-o-Tapu(“Posvátné vody“ v Maorštině), kde mě čekala
kratší túra po parku, který byl znatelně cítit pachem, který
jsem pracovně nazval “Shrekův ticháček“(silný zápach síry).
Oblečení je po tom cítít do teď a myslím, že to jen tak
nepustí. Ale stálo to za to, úkazy a barvy které jsem tam viděl
byly úchvatné(vy si budete muset počkat na fotky :) ). Pak jsem
šel na to druhé místo na které jsem si koupil lístek a jehož
název si zaboha nemůžu zapamatovat(nějaký patvar v Maorštině)
a bylo to vulkanické údolí. Procházka to byla trochu dělší a
nudnější než Wai-o-tapu, ale taky dobré(až na déšť, který
ke konci propukl). Po té jsem znatelně vyhladověn(Kuba-Plánovač
odvedl klasickou práci a tak jsem měl na celý den 2 jablka a
sušenky) vyrazil směr Taupo, kde jsem se měl potkat se známou a
předat ji nějaké věci z Česka. Tady se opět předvedla GPSka,
která mi byla platná jako automat na kondomy ve Vatikánu, protože
sice měla mapu Taupa, ale neměla pojmenované ulice, takže jsem
nemohl vyhledat kam chci jet a tak jsem se řídil podle skromně
napsaných instrukcí v sms. Ale po troše bloudění jsem se dostal
ke správnému domu a opět jsem slyšel češtinu, kterou jsem si
náležitě užil :) . Slyšel jsem, že Kiwáci(místní označení
pro místní) jsou trochu skoupí, co se týča jídla nabízeného
hostům na návštěvě, proto jsem byl rád že jsem byl u Češky.
Hned po příchodu jsem dostal talíř domácí zelňačky, která
chutnala stejně jako v Česku udělaná, což bylo víc než vítané.
Když mi ještě nabídli pořádnou postel, nemohl jsem být
spokojenější.
Žádné komentáře:
Okomentovat