Probudil jsem se kolem 6:30 očekávaje
zprávu od indického kontraktora, se kterým jsem se domluvil
předchozí den na další práci. Samozřejmě mi přišla s
obsahem, že za 10 minut mám být tam a tam. Takže další
rychlobalení a opět jsem zapomněl na jídlo s tím, že tentokrát
jsem neměl ani ty sušenky. Odjeli jsme na sad, kde, nečekaně,
pracovali opět samí Indové. Tentokrát jsem byl rychlejší
než předchozí den, ale oproti Indům jsem si pořád připadal
jako nedochůdče. Sad jsme celý dokončili ještě před obědem a
místním zvykem je odměnit pracující a tak majitel porazil prase
a vyvalil sud. Mno, to je trochu přehnané... Dovezl nějaké chipsy
a pár lahváčů, ale i to se cení :) Tak jsem poprvé pil místní
pivo, značka Lion Red. První dojem: „hm, to není tak zlé...
počkat, počkat, to je pěkný hnus“, co já bych v té chvíli
dal za lahodného Radečka, Bernarda i s Plzní bych se spokojil. Ale
nechtěl jsem urazit, tak jsem to dopil. Naštěstí na Zélandu neví
jak se pije pivo a lahváče jsou jenom třetinky. Naneštěstí jsem byl “donucen“ vzít si ještě jednoho na cestu. Poté jsme
jeli na další sad, kde jsem potkal první Čechy(nepočítaje
Taupo). Trochu jsme pokecali a já jsem byl rád za češtinu. O
obědové pauze jsem koukal asi tak hladově, že se Sebastian(Chilanec, co se mnou pracuje) smiloval a věnoval mi jednu
ze svých masových konzerv a od Inda co nás vozil jsem dostal
nějakou kukuřičnou placku, což dohromady dělalo celkem
ucházející oběd. Když skončil den, tak jsem se dal do řeči s
jedním Indem, který se mnou bydlel. O čem mluvil nejvíc? O tom
jak jsou Indové prohnaní a že bych jim neměl moc věřit...
rasista :) . Ale pravda je, že mi strach trochu nahnal, protože
jsem nepodepisoval žádnou smlouvu, nechtěli po mě vízum a vůbec,
vypadá to tady jako by to řídila indická mafie(což není daleko
od pravdy), tak jsem si začal pečlivě psát kolik a kde jsem
odpracoval ať se kdyžtak mám čím ohánět. A kdyby šlo do
tuhého, tak na ně zavolám místní variaci ČOI(nebo s tím spíš
budu vyhrožovat) a myslím, že mi ještě rádi zaplatí vše co mi
dluží :) . A tak jsem znovu do postele celý rozlámaný a s
bolavýma očima. Proč očima? Zaprvé vám do nich celý den padá
nejrůznější svinstvo a zadruhé, z neustálého dívání se
nahoru do větví a dolů kam hážete ovoce pěkně bolí oční
svalstvo, takže vás na konci dne bolí oči víc než po 12ti
hodinovém maratonu World of Warcraftu(věřte mi, já to zažil :)
). Poznatek na konec, celý den jsem nebyl na záchodě, ráno jsem
to nestihl, přes den jsem to málo co jsem vypil zase vypotil a tak
jsem šel na záchod až někdy kolem osmé večer, to musí být
nějaký rekord :) .
Žádné komentáře:
Okomentovat